Olomoucký hotel Ibis hostil 19. září odbornou konferenci ve formě kulatého stolu, kterého se zúčastnili zástupci odborových organizací, svazů, neziskového sektoru, universit a levicově orientovaných politických stran. Konferenci zaštítila Nadace Rosy Luxemburgové.
Společně s přednášejícími, kterými byli ekonomka Ilona Švihlíková, zástupce polské Solidarity Tomasz Wójcik a předseda našeho svazu Jaroslav Juryšek, se účastníci kulatého stolu pokusili najít odpověď na otázku jaké je současné postavení odborů a jakou úlohu by měly odbory v měnícím se světě sehrát.
Tématem přednášky Ilony Švihlíkové byla solidarita bohatých. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o protimluv, ale když ekonomka rozkryla kořeny současné fáze kapitalismu, projevil se tento termín jako vysoce trefný. Většina z nás si vzpomíná na neolibernální teorie o tzv. trickle down economics – elity tehdy lidem namlouvaly, že bohatství proteče shora dolů. Tato úvaha ospravedlňovala politiku koncentrace příjmů a bohatství těch „nahoře“, tedy v horním příjmovém decilu. V praxi se pro projevovalo například snížením mezních daňových sazeb pro nejbohatší, zrušením nebo omezením progresivního zdanění atp. Jak byl mnohem později nucen konstatovat sám Mezinárodní měnový fond, k žádnému průtoku bohatství směrem dolů však nedošlo. Naopak, střední a nižší vrstvy jsou neustále vystavovány stále větší zátěži a nejistotě. Elity vytvořily tři typy infrastruktur, kterými se jim podařilo omezit, ne-li přímo znemožnit, demokratické principy. Jde o parazitickou, útěkovou a trestající infrastrukturu, jejichž působení má katastrofální vliv na životy miliónů lidí na celé planetě. Řešením je, podle naší přední ekonomky, kolektivní akce, která však musí být zajištěna proti zneužití.
Tomasz Wójcik je členem Solidarity a zástupcem těchto nezávislých odborů v Mezinárodní organizaci práce. Ve svém projevu zdůraznil, že lidská práce je výjimečná a odráží důstojnost člověka. V současné době, kdy dynamický a převratný rozvoj technologií umožňuje eliminaci fyzické lidské práce, se některým zdá, že je pouze otázkou času, kdy člověk nebude muset pracovat. To je však, podle Wójcika, omyl, neboť práce bude existovat vždy. Změní se jen obory lidské činnosti. Dalším problémem, na který je nutno se zaměřit, je problematika vlastnictví kapitálu. Ukazuje se, že to, co elity vydávají za velký úspěch lidstva, tedy odstranění překážek obchodu a pohybu pracovních sil, není jednoznačně pozitivním jevem. Projevy globálního kapitalismu, jako je koncentrace kapitálu, jeho anonymita a mobilita lidí, ohrožují potřeby lidí, jejich zdraví nebo práva, a to jen ve jménu honby za maximálním ziskem.
Předseda našeho svazu vystoupil s příspěvkem, ve kterém se věnoval momentům determinujícím postavení odborů v minulosti a současnosti a zároveň představil pohled Nových odborů na to, jakým směrem by se mělo odborové hnutí ubírat. Sdružování se za účelem ochrany a prosazení svých zájmů je jev, který provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Vyžaduje částečné popřené svého zájmu ve prospěch zájmu celku a jeho projevem je vzájemná solidarita, což představuje pro vládnoucí elity vždy zásadní problém. Každé institucionalizované společenství vytváří represivní systém, který elitám umožňuje zachování statu quo. Jestliže odborová hnutí vznikla v reakci na zbídačování širokých mas, které provázelo průmyslovou revoluci, pak nastupující 4.0 vědecká revoluce zákonitě vyvolá obdobnou reakci. Přišel čas na radikální změnu. Změnu v náplni a působení odborů, změnu v jejich chápání i v určení jejich místa ve společnosti. V současné době se jeví přežitkem hierarchizované uspořádání odborů, jejich členění podle odvětví a také zaměření výhradně na pracující. Odborové hnutí se musí stát masovým, nabízet ochranu a pomoc všem, bez ohledu na jejich národnost, státní a kulturní příslušnost, postavení na trhu práce nebo typu kontraktů uzavřených se zaměstnavatelem. Odbory musí opustit nesmyslnou tezi o své „apolitičnosti“ a stát se významným spolutvůrcem politiky. Takové politiky, která bude vstřícná vůči všem, nikoliv pouze vůči těm nejbohatším.
Následná diskuse se nesla ve znamení zajímavých postřehů a poznámek k předneseným příspěvkům. Účastníci definovali množství problémů, které se týkají stavu současné společnosti a odborové práce. Debata trvala ještě dlouho po oficiálním zakončení kulatého stolu, neboť diskutovaná témata hluboce zaujala všechny účastníky.
Nové odbory touto cestou děkují přednášejícím a také tlumočnici, paní Izabele Szulc, která profesionálně a obětavě tlumočila celou konferenci z a do polského jazyka. Kulatý stůl „Postavení a úloha odborů v postindustriální společnosti – Internacionalita, solidarita, síťování“ byl první z řady akcí, kterými Nové odbory působí, v duchu svého přesvědčení o nutnosti vytvoření široké názorové platformy, mezi odbornou veřejností. Pro příští období plánujeme uspořádat další kulatý stůl, workshop a, ve spolupráci se spřízněnými subjekty, rovněž konferenci pro širokou veřejnost.
(SNO)