Odbory jsou důležitý a nejvýznamnější subjekt, co se týče vztahů na pracovišti. Odborové organizace jsou sdružení zaměstnanců, které jsou jediným možným zástupcem všech ostatních zaměstnanců z hlediska práva. Jsou to zástupci všech zaměstnanců v podniku, tedy i těch, kteří se odborově nesdružují.
Cílem odborů je komunikovat se zaměstnavatelem, řešit podněty a uzavírat se zaměstnavateli tzv. kolektivní smlouvy za účelem ochrany nejen kolektivních ale i individuálních zájmů zaměstnanců, převážně sociálních a hospodářských, tj. lepší pracovní podmínky, více dovolené, benefity navíc atp.
Zaměstnavatel musí s odborovými organizacemi například projednat pracovní dobu, přesčasy, noční práce, práce ve dnech pracovního klidu, ale také například projednat s nimi výpověď kterou chce dát zaměstnanci, přeřazení zaměstnance na jinou práci, změny pracovních smluv atd.
Odborové organizace jsou právnickou osobou, která může vznikat nezávisle na státu. Sdružovat se v odborových organizacích je jedním ze základních občanských práv a také lidských práv a svobod zakotvených v Listině základních práv a svobod. Tím pádem nikdo nemůže členství v odborech zakázat ani ji nijak vytýkat, či se dokonce na členství vyptávat.
Počet takových odborových organizací není nikde zákonem omezen, a to ani počet u jednoho zaměstnavatele. To znamená, že u jednoho zaměstnavatele může působit více odborových organizací. Jakékoliv omezování takového počtu u zaměstnavatele je z pohledu práva nepřípustné. Stejně tak je nepřípustné, pokud u jednoho zaměstnavatele působí více odborových organizací aby zaměstnavatel zvýhodňoval některou z nich a ostatní upozaďoval.
Odborovou organizaci zakládají minimálně tři občané. Tito občané nemusejí být zaměstnanci daného podniku. Tzn., že tři občané si mohou založit odborovou organizaci a teprve následně, po vstupu dalších členů mohou řešit, u kterého (kterých) zaměstnavatele budou působit. Členy odborové organizace totiž musejí být minimálně tři zaměstnanci u toho zaměstnavatele, kde chce odborová organizace působit. Odborová organizace tak může působit u více zaměstnavatelů, při splnění výše uvedené podmínky. Zakládající členové tvoří přípravný výbor, který sepíše stanovy a následně je na ustavující schůzi schválí. Při založení je nutné vyřešit především název organizace, sídlo organizace a formu statutárního orgánu.
Vznik nové odborové organizace se nahlásí příslušnému spolkovému rejstříku, který provede její zaevidování a přidělí IČO. Pro založení tedy nejsou potřeba žádné složité kroky. Odborová organizace si může zcela volně vytvořit své orgány a vnitřní strukturu a pak zvolit dle stanov své vedení. To musí být následně informováno ze strany zaměstnavatele ve všech otázkách dotýkajících se zaměstnanců a v případěch vymezených zákonníkem práce.
Důležité je tedy prvotní rozhodnutí o založení odborové organizace se svými kolegy a ujasnění si hlavních důvodů, proč odbory zakládáme. Nezbytné je také na úplném začátku tento záměr příliš hlasitě neprezentovat a a už vůbec zaměstnavateli nevyhrožovat, že teď s ním konečně odbory zatočí. K tomu odbory opravdu neslouží. A nakonec je potřeba mít na paměti, že odbory jsou takové a tak silné, jací jsou její členové a jak jsou oni silní a ochotni měnit své pracovní a mzdové podmínky ...
Každému, kdo se rozhodne si s kolegy v práci založit odbory držíme palce a případně nabízíme pomoc a praktické rady ...
