Kolem roční prověrky BOZP stále panuje u některých zaměstnavatelů i odborových organizací řada nejasností. O prověrce BOZP se píše v Zákoníku práce, konkrétně v § 108 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb.: Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že prověrka BOZP se provádí nejméně 1x ročně a to v dohodě (tedy výlučně po dohodě a ve spolupráci s odborovou organizací, pakliže u něj odbory působí). Prověrka by se měla zaměřovat zejména na kontrolu systému BOZP jako celku. Jejím primárním cílem je kontrola dodržování všech povinností a požadavků, jež plynou z právních předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou definovány v § 349 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce.
Součástí prověrky je kontrola vnitřních předpisů, řízení rizik, pracovnělékařských služeb, ergonomie práce a pracovního prostředí, školení právních předpisů BOZP, ale také například kontrola zajištění bezpečnosti práce s ohledem na stroje, přístroje, zařízení či nářadí, a to na všech pracovištích a provozovnách daného subjektu.
Zaměstnavatelé si velmi často pletou pojem “prověrka BOZP” a “audit BOZP”. Každý z těchto termínů však znamená a obnáší něco jiného.
Audit, častěji nazýván jako vstupní audit, je sice také komplexní kontrola stavu BOZP ve firmě, ale na rozdíl od prověrky není stanoven právním předpisem. Na audit si firma najímá externího specialistu či odborného poradce v otázkách BOZP. Účelem auditu je, aby odborník na bezpečnost práce zjistil aktuální stav vedení systému BOZP a řízení rizik ve firmě, prostřednictvím kterého pak stanoví podmínky a rozsah další spolupráce.
Předmětem roční zákonem stanovené prověky BOZP, jejíž obsah není v žádném předpisu konkretizován by pak měla být například: kontrola školení BOZP, PO, kontrola dokumentace BOZP a PO, kontrola smluvních závazků týkající se pracovnělékařské péče, kontrola vedení knihy úrazů, kontrola poskytování OOPP (osobní ochranné prostředky), kontrola dokumentace revizí strojů, přístrojů a zařízení, kontrola evidence a dodržování pracovní doby a další.
Rozsah prověrky BOZP se ale může v každé firmě lišit na základě jejího charakteru a provozované činnosti.
Na prověrku je potřeba vyčlenit dostatek času. U menších firem je prověrka BOZP otázkou několik jednotek až desítek hodin, u větších firem zabere i několik dnů.
Žádný právní předpis nestanovuje, kdo konkrétně může prověrku BOZP realizovat. Z praxe pak vychází zvyklost, že prověrky organizuje a vede odborně způsobilá osoba či bezpečnostní technik se zástupcem zaměstnavatele a zástupce odborové organizace, popřípadě i poskytovatele pracovnělékařských služeb, vedoucího provozu nebo střediska, a technika požární ochrany.
Každá prověrka musí být dokončena prokazatelnou zprávou či záznamem o jejím provedení, např. zápis, protokol anebo závěrečná zpráva.
Důležité a nezbytné je, aby výstup z prověrky obsahoval všechny odhalené nedostatky včetně konkrétních návrhů na jejich odstranění i s termíny k odstranění a osobami zodpovědnými za odstranění a vhodná je i fotodokumentace závad z fyzické prohlídky pracovišť.
Povinnost pořádat prověrky BOZP jsou uloženy zaměstnavateli, nicméně, je potřeba zopakovat, že tak musí být učiněno v dohodě s odborovou organizací. Bez této dohody nelze tuto zákonnou povinnost splnit. Odborová organizace se prověrek přímo účastnit nemusí, stačí když odsouhlasí harmonogram, rozsah a termín prověrek a následně i výstup z ní. Nicméně, účast zástupce odborové organizace je žádoucí, neboť tak mají odbory možnost upozornit na nedostatky a různé problémy u zaměstnavatele, třeba na jednotlivých pracovištích či v systému poskytování OOPP, sociálního zázemí pro zaměstnance, poskytování ochranných nápojů anebo v evidenci přesčasové práce ... A tohoto práva by se odbory neměly vzdávat.
