Zákoník práce v § 93 ZP zaměstnavatele omezuje při nařizování práce přesčas tak, že nařídit práci přesčas lze pouze v rozsahu zákonných limitů. Týdenní limit je maximálně 8 hodin a roční limit 150 hodin. Nad zákonem stanovené limity může zaměstnavatel požadovat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem.
Ani při této dohodnuté práci přesčas nesmí celkový rozsah práce činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (vyrovnávací odbobí). Pouze u zaměstnavatelů, u kterých působí odborová organizace, je možné vymezit kolektivní smlouvou toto období až na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Dohoda o možném výkonu práce přesčas nemusí být písemná, může být sjednána i konkludentně nebo ústně tak, že zaměstnavatel zaměstnanci navrhne výkon práce přesčas a zaměstnanec s tímto výkonem práce přesčas souhlasí anebo začne práci přesčas vykonávat.
Dohoda je stejná pro všechny zaměstnance, § 93 ZP mezi zaměstnanci nerozlišuje. Písemné sjednání dohody o možném výkonu práce přesčas má význam pouze pro zaměstnavatele, který tak má jistotu, že v případě potřeby může po zaměstnanci v rámci dohodnutého rozsahu výkon práce přesčas požadovat, tedy nařídit.
Dohodu o výkonu práce přesčas lze sjednat i na maximální možný rozsah, tj. až do 416 hodin ročně (je v tom tedy již započtena práce přesčas v rozsahu 150 hodin, kterou může zaměstnavatel nařídit i bez dohody se zaměstnancem).
Odměňování práce přesčas je dále upraveno v závislosti na tom, zda zaměstnanci za výkon práce přísluší mzda nebo plat, a to v § 114 ZP pro odměňování mzdou a v § 127 ZP při poskytování platu.
V případě mzdy, přísluší zaměstnanci za práci přesčas jeho mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Ustanovení § 114 odst. 3 ZP také připouští možnost sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas (nelze mzdovým výměrem učit jednostranně) u všech zaměstnanců nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok, u vedoucích zaměstnanců se lze dohodnout na tomto zahrnutí práce přesčas do sjednané mzdy až do 416 hodin v roce. V takové případě mzda za práci přesčas, příplatek ani náhradní volno zaměstnanci nepřísluší.
