Na konci září se sešla Tripartita, která se jako už tradičně neshodla na výši růstu minimální mzdy pro příští rok. Tato situace se totiž opakuje každý rok o tomto čase.
Odbory, vcelku logicky požadují výraznější růst, z důvodů dotažení minimální mzdy na hodnoty, které nejen chtějí odbory, ale které jsou v okolních státech běžné a dokonce je doporučuje i Evropská unie.
Zaměstnavatelé, taky asi logicky růst minimální mzdy blokují a byly by nejraději, kdyby levná pracovní síla u nás vydržela co možná nejdéle. A ministerstvo práce čeká, aby nakonec mohlo stejně jako každý rok rozhodnout samo, podle toho jak se jí to hodí, či jak silné jsou některé lobbistické skupiny. Takže nyní budeme čekat prý zhruba do poloviny listopadu, kdy by mělo padnout konečné rozhodnutí o kolik minimální mzda od ledna vzroste.
U minimální mzdy nyní navrhuje ministerstvo práce od ledna navýšení buď o 1600 korun na 18.900 korun, nebo o 2100 korun na 19.400 korun. Cílem je dostat nejnižší výdělek do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent.
Zaměstnavatelé by přidali příští rok nejvýš 1000 korun. Uvádějí, že by minimální mzda by měla růst stejným tempem jako průměrná, ne rychleji.
Odbory požadují naopak rychlejší růst a navýšení o 2200 korun na 19.500 korun.
Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky. Odbory a zaměstnavatelé o vzorci pro pravidelnou valorizaci jednají s resortem práce. Na další rok by částka měla odpovídat určitému podílu očekávané průměrné mzdy. Nyní je to asi 40 procent. Podle odborů to má být polovina. Podle podnikatelů by poměr mohl být takto vysoký, pokud by se od minimálního výdělku odpojily zaručené mzdy. Ty se pohybují nyní mezi minimální mzdou a jejím dvojnásobkem a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti.
Rada hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD) vznikla v roce 1990 jako institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že jde o třístrannou dohodu, používá se též název „tripartita“. Cílem RHSD je, vzájemně respektovanou formou dialogu, udržet i do budoucna sociální smír, jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů.
Plenární schůzi RHSD - nejvyšší orgán tripartity - tvoří předseda vlády ČR a 7 zástupců vlády, 7 zástupců odborů a 7 zástupců zaměstnavatelů. V současné době jsou sociálními partnery vlády za odbory Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů, za zaměstnavatele Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky.
(SNO)
