Již skoro rok platí nová směrnice Evropského parlamentu a rady O přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, který si klade za cíl zajistit pokrytí 80% pracovních úvazků kolektivními smlouvami.
Nyní u nás nedosahujeme ani 40%. Jednotlivé státy tak mají podpořit a posílit odborovou organizovanost a tím i uzavírání více kolektivních smluv anebo stanovit na odpovídající úrovni minimální mzdu a tím zajistit minimální příjem.
V České republice se uvádí (oficiální statistika neexistuje), že něco okolo 14% zaměstnanců je členem odborů. Číslo může být i mírně vyšší, ale i nižší. Vezmeme-li v potaz, že zaměstnanců u nás je celkem cca 4 mil., pak v odborech může být cca 550-600tis. z nich. Tohle číslo trochu pokulhává, protože odbory často nezveřejňují skutečné počty svých členů anebo je i nadsazují (hlavně největší odborové centrály udávají z pochopitelných důvodů čísla vyšší).
Dále odbory sdružují i nezaměstnance (typicky důchodce) což ovlivňuje statistiku. Problémem jsou rovněž organizace, které již nemají žádné členy a přesto figurují v rejstřících a statistikách. Vždyť jen samotných evidovaných odborových organizací je více než tři tisíce. Mnohé ale již řadu let zjevně nefungují.
Z výše uvedeného vyplývá, že odborová organizovanost je poměrně nízká a skýtá potenciál. A nyní se začínají hledat cesty, jak tuto situaci vylepšit. Na evropské úrovni. Problém nízké organizovanosti se totiž netýká pouze České republiky. A pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami napříč Evropou je navíc značně rozdílné.
U nás je to s pokrytím pracovních úvazků Kolektivními smlouvami stejné jako s nepřehledností v oblasti odborové organizovanosti. Kolektivní smlouvy se nikde nezveřejňují ani neevidují. Není tak skutečně přesné číslo, kolik kolektivních smluv je aktuálně uzavřených a platných a kolika zaměstnanců se týkají. Nějakou rámcovou představu poskytují data od společnosti TREXIMA, ale ta nejsou a ani nemohou být kompletní.
A tak zatímco Evropa hledá cesty jak pomoci v této oblasti zaměstnancům, jak jim zajistit dostatčný a důstojný příjem za jejich práci a jak podpořit odborové sdružování, naše vláda, včetně předchozích vlád dělá postupnými drobnými krůčky vše pro to, aby situaci ještě zhoršila (oklešťováni práv zaměstnanců, nedostatečné zákonné kompetence odborů, nejistota pro zaměstnance/odborové předáky, odmítání institutu pracovních soudů, nedostatečný sociální dialog na všech úrovních a mnohé další připravované návrhy).
MPSV sice přišlo s návrhem na tzv. automat stanovování minimální mzdy (o něm jsme psali zde a zde), ale hlavním smyslem směrnice je posílit sociální dialog, podpořit odborovou organizovanost a kolektivní vyjednávání a tím zvýšit pokryti většího počtu zaměstnanců kolektivními smlouvami a zajistit zlepšení mzdových podmínek. A tohle naše vláda skutečně nepochopila.
(SNO)
