Jestliže se zaměstnanec není schopen dopravit do zaměstnání z důvodu záplav, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci uvádí, že pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu
se poskytuje na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. V těchto případech se také zaměstnanec se zaměstnavatelem může domluvit, že si zameškaný čas v zaměstnání nadpracuje, aby tak nepřišel o nárok na mzdu či plat.
Pakliže zaměstnanec musí zabezpečit svůj majetek před působením povodní či již musí odstraňovat vzniklé škody, jedná se o jinou důležitou osobní překážku v práci týkající se jeho osoby dle § 199 zákoníku práce, a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu pracovní volno bez náhrady mzdy. I zde se však může zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout, že práci vykoná jindy. Jestliže zaměstnanec musí odstraňovat škody vzniklé živelnou pohromou z toho důvodu, že jeho majetek ohrožuje životy či majetek jiných či například z hygienických důvodů, jedná se o překážku práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Zaměstnavatel musí zaměstnanci z tohoto důvodu poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
Nárok na náhradu mzdy nebo platu má zaměstnanec pouze tehdy, stanoví-li tak vnitřní právní předpis či se zaměstnavatelem na tom dohodne.
Zákoník práce vyjmenovává překážky práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti. Demonstrativně uvádí, že o výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout. V těchto případech zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu, a to bez náhrady mzdy nebo platu, nestanoví-li zvláštní právní předpisy něco jiného, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zvláštní úprava platí například pro členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kterým přísluší za účast během zásahu, v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, náhrada ušlého výdělku od obce, a to za každou započatou hodinu této doby.
Zaměstnavatel pak může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu. Jestliže zaměstnavatel zaměstnance na jinou práci nepřevede, a zaměstnanec nemůže v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí konat práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Pokud záplavy zapříčiní přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li zaměstnanec převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
