Zákon o ochraně oznamovatelů začal v ČR platit 1.srpna. Pro oznamovatele se ve světě používá termín whistleblowing. Týká se upozorňování na podezřelé, neetické nebo trestné jednání na pracovišti, které se děje se souhlasem nadřízených a které jde proti veřejnému zájmu či ohrožuje veřejnost.
V rámci EU byla směrnice na ochranu oznamovatelů protiprávní činnosti přijata v říjnu 2019, Evropský parlament směrnici schválil už v dubnu téhož roku. Jejím smyslem je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé (takzvaní whistlebloweři) nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.
Unie dala členským zemím na začlenění nové směrnice do svého práva dva roky, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021. Některé unijní země přijaly příslušné zákony ještě před evropskou směrnicí, některé směrnici poté začlenily do svého právního systému.
Česko s přijetím směrnice otálelo a Evropská komise kvůli tomu podala v polovině letošního března na ČR žalobu. Komise svůj záměr zažalovat ČR a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.
Sněmovna návrh zákona vycházející z evropské směrnice schválila letos v dubnu a Senát přijetí zákona umožnil 1. června. Sice jej neschválil, ale ani neodmítl a neupravil. Zákon tak 7. června podepsal prezident Petr Pavel. Snaha o legislativní úpravu takzvaného whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat.
Oznamovatelé protiprávního jednání budou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Zákon, v němž koalice prosadila jen nezbytně nutná pravidla, se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě.
Ochrana se podle zákona nebude týkat jen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. Zákon má ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih do 50.000 korun.
Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společnosti s 50 a více zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona přijmout příslušná vnitřní opatření a stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat.
(SNO)