Když v roce 2008 zavedla vláda tzv. karenční dobu (Karence znamená dočasné vyloučení z platnosti pojistky) bylo to prezentováno, jako boj proti zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti.
Už tehdy odborníci i samotní lékaři varovali, že zaměstnanci budou nemoci buď přecházet, anebo budou volit léčbu čerpáním své dovolené či se snažit samotnou délku neschopnosti prodloužit a tím si kompenzovat výpadek ztráty příjmu za tuto dobu. Nikdo na tyto argumenty neslyšel a pravicová ideologie zvítězila.
Od 1.7.2019 bylo toto šikanózní omezení naštěstí zrušeno a následně bylo zaměstnancům zvýšeno sociální pojištění. Šlo o přímou souvislost s argumentem vykrytí očekávaných vyšších výdajů. Současná vláda nyní začala opět debatu o znovuzavedení této karenční doby. Nyní uvádí jako hlavní důvod nárůst krátkodobé nemocnosti a zvýšené náklady. Zvýšené náklady ale nemá stát, ale zaměstnavatelé. Otázkou tedy je, kdo o znovuzavedení karenční doby usiluje.
Zde je potřeba připomenout, že o vzniku pracovní neschopnosti VŽDY rozhoduje ošetřující lékař na základě posouzení zdravotního stavu pacienta, nikoliv tedy pacient sám, či snad dokonce jeho zaměstnavatel. Není tedy žádný důvod práceneschopného zaměstnance, který je v pracovním poměru a platí si sociální pojištění společně se svým zaměstnavatelem, poté co jej lékař uzná práceneschopným jakkoliv trestat či dokonce takovým přístupem šikanovat.
Rozhodně tedy odmítáme byť i jen diskuzi na toto téma, které, jak ukázala minulost, považujeme za zcela uzavřené.
