Minimální důstojná mzda pro rok 2024 činila 45 865 Kč hrubého. V Praze a Brně, kde jsou náklady na bydlení vyšší, dosáhla dokonce 53 953 Kč. Tato výše odpovídá odměně za práci na plný úvazek, která má pokrýt nezbytné náklady na bydlení, potraviny, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a další životní potřeby.
Pod hranicí Minimální důstojné mzdy (MDM) se stále dostává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionů pracujících. Menší mzdu než MDM berou téměř tři čtvrtiny žen. Platforma pro Minimální důstojnou mzdu, nezávislá expertní skupina, která tuto částku každoročně aktualizuje, se tentokrát zaměřila na to, jakou roli v příjmové situaci pracujících hrají náklady na bydlení.
V zostřující se krizi bydlení v posledních letech má totiž Česko nejhorší dostupnost vlastnického bydlení v Evropě (byt o velikosti 70 m2 loni vyšel na 13,3 hrubých ročních mezd). Zhoršuje se i situace v oblasti bydlení nájemního, jehož ceny rostly v posledních letech rychleji než mzdy. Na nájemní bydlení musí spoléhat stále více mladých lidí, kteří nepatří k nadprůměrně vydělávajícím. V nájmu žijí přibližně dvě třetiny domácností s osobou do 35 let v čele.
Podíl rodin s dětmi do deseti let žijících v nájmu narostl za posledních pět let o polovinu. "Reálná kupní síla českých zaměstnanců stále ještě nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru. Velkou zásluhu na to má vývoj cen bydlení, které jsou čím dál hůře ufinancovatelným nákladem.
Platová politika vlády nebo zdanění nízkých mezd v tomto nepomáhá zaměstnancům čelit vysokým cenám základních potřeb," říká ekonom z VŠE a autor podcastu Škrty Jan Bittner, který se každoročně „Otázka toho, zda lidé dosahují na mzdy, které umožní pokrytí základní potřeb, má jak stránku příjmovou (tedy kolik vydělají), tak nákladovou (jak se mění ceny běžných potřeb).
Proto jsme se letos zaměřili na velmi aktuální otázku bydlení. Našim cílem bylo poukázat na rostoucí nerovnosti které kolem bydlení vznikají a které neumí kompenzovat ani ,důstojné' mzdy, byť jsou na české poměry vysoké. Naopak vidíme, že současné státní politiky tyto nerovnosti často akcelerují," komentuje antropoložka Lucie Trlifajová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Centra pro společenské otázky- SPOT.
Vzhledem k tomu, že meziročně zejména ve městech vzrostl poměr lidí žijících v nájmu, zapojila se letos do aktivit Platformy pro Minimální důstojnou mzdu také Iniciativa nájemníků a nájemnic (INN). ,,Jako nájemnice a nájemníky nás extrémně zatěžuji vysoké náklady na bydlení, pro mnohé z nás jde o největší výdaj v rozpočtu. Jsme tak každodenně vystaveni ekonomické a sociální nejistotě. Proto požadujeme důslednou a vymahatelnou ochranu nájemců, mimo jiné konec řetězení krátkodobých smluv," uvádí Oleksandra Polívka, členka INN.
Mimořádnou roli bydlení zdůrazňuje i Kateřina Smejkalová, politoložka z FriedrichEbert-Stiftung a členka Platformy pro Minimální důstojnou mzdu „Krize bydlení v Česku vytváří pro rozsáhlé vrstvy společnosti existenční nejistotu.
Jak víme z výzkumů, ta má fatální důsledky na fungování společnosti jako celku - od tolik skloňované klesající porodnosti, přes omezení flexibility na trhu práce až po politickou radikalizaci či rezignaci. Demokratické zřízení destabilizují rovněž masivní nerovnosti, které stávající situace na trhu s bydlením plodí," prohlásila Smejkalová.
KOHO SE V ČESKU TÝKAJÍ PŘÍLIŠ NÍZKÉ MZDY:
- 63 % zaměstnanců v Česku nedosáhne na MDM, v Praze a Brně je to 59 %.
- 56 % mužů a 72 % žen má příjmy pod úrovní MDM.
- Pod hranicí MDM se nachází 68 % lidí mladších 35 let.
Za Minimální důstojnou mzdou stojí nezávislá a neformální expertní platforma, která se nad konceptem a propočtem scházela od roku 2016. Platforma se inspirovala konceptem používaným v zahraničí jako „living wage“. Poprvé byla Minimální důstojná mzda pro ČR zveřejněna za rok 2019 na jaře 2020.
Seznam členů a členek Platformy je dostupný na https://www.dustojnamzda.cz/kdo/.
(Zdroj: Tisková zpráva MDM)
