„Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti“ ustavení článku 23 Všeobecné deklarace lidských práv.
Expertní Platforma pro Minimální důstojnou mzdu dnes na tiskové konferenci v Praze zveřejnili aktualizovanou výši Minimální důstojné mzdy za rok 2022. Navázala tak na data zveřejněná pro roky 2019, 2020 a 2021. Minimální důstojnou mzdu každoročně zpracovávají jako nástroj, který má umožnit konkrétní uchopení veřejné debaty o nízkých mzdách a platech v České republice. Vychází ze zahraničního konceptu “living wage” a její výše odráží náklady potřebné pro pokrytí běžných výdajů.
Výše Minimální důstojné mzdy (MDM) pro Českou republiku za rok 2022 činila 40.912 korun hrubého, pro Prahu pak 42.776 korun hrubého. Pod touto hranicí se nachází celkem 63% pracovních úvazků zaměstnanců. Z toho 68% tvoří ženy a 53% muži.
Zástupci platformy pro Minimální důstojnou mzdu do níž je zapojen i náš Svaz Nové odbory opakovaně upozorňují na to, že dlouhodobě nízké mzdy se citelně odráží na kvalitě života lidí. Ti, kteří nejsou dostatečně zaplaceni, mnohem častěji upadají do dluhových pastí, musí mnohdy pracovat na úkor volného času, potýkají se častěji se zdravotními problémy a mnohem hůře čelí rychle rostoucím cenám bydlení či energií.
V kontrastu s reálným chudnutím pracujících je navýšení ziskovosti v celé řadě sektorů. Náklady růstu cen tak nesou především pracující „Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,“ vysvětluje politoložka Kateřina Smejkalová z think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung.
Členem odborů je u nás jen asi každý osmý zaměstnanec a mzdové podmínky má prostřednictvím kolektivní smlouvy vyjednané asi jen každý třetí. Průměrná mzda v případě zaměstnanců s kolektivní smlouvou přitom dosahuje v průměru o 17 % vyšších hodnot než mzda bez kolektivní smlouvy. Například zaměstnanci společnosti Alzheimer Home, poskytující sociální služby, nedávno docílili navýšení mezd o 6–8 procent. Dopady vysoké inflace tak ustojí daleko lépe než jejich kolegové z oboru, kteří nemají odbory.
Přijetí takových opatření, která střednědobě povedou k pokrytí alespoň 80 % zaměstnanců kolektivním vyjednáváním přitom členským státům předepisuje i vloni přijatá Evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Česko se tak se svými aktuálními 35 procenty pracujících, pro něž platí kolektivní smlouvy, což představuje zhruba polovinou evropského průměru, bude muset dostat v následujících letech na více než dvojnásobek.
Postaví-li se Česko k implementaci této směrnice čelem, může tím podle odborníků z Platformy výrazně omezit podíl odměňování pod úrovní minimální důstojné mzdy. Podle Lucie Trlifajové z Centra pro společenské otázky - SPOT by tím stát současně odpovídal na pocit značně části společnosti, že nejsou v rámci nynějšího společenského uspořádání reprezentování a chráněni. „Podpora účasti pracujících na vyjednávání o mzdách je jedním z nástrojů, který může posilovat pocit, že i jejich potřeby jsou relevantní, že nejsou zcela bezmocní,“ uzavírá sociální antropoložka.
Minimální důstojná mzda je odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností. Má umožnit žít obyčejným, ale materiálně důstojným životem a cítit se plnohodnotným členem společnosti.
Koncept Minimální důstojné mzdy vznikl jako příspěvek do debaty o negativních dopadech nízkých mezd v České republice a o stále palčivějším fenoménu tzv. pracující chudoby, kdy lidé jen obtížně pokrývají náklady domácnosti, a to i přesto, že jsou normálně zaměstnaní. Do debaty o mzdách tím vnáší pohled zaměstnaných a jejich životních podmínek, který v ní dosud citelně chybí.
Více o MDM a expertní Platformě pro Minimální důstojnou mzdu na www.dustojnamzda.cz
(SNO)
