Po celý rok v médiích sledujeme diskuze o důchodové reformě. Celá tato akce je od začátku úplně špatně, ostatně z dílny ministra Jurečky nejde o první matoucí a špatný materiál.
Za prvé vlastně nejde o žádnou reformu, ve smyslu tohoto slova. Jde pouze o úpravu parametrů v rámci současného důchodového systému. Za druhé, v reformě se neřeší základní problémy systému, tedy zajištění dostatku příjmu k zajištění výplat důchodů, vyšší spravedlnost a možnost zohlednit zdravotní a pracovní specifika u jednotlivých zaměstnanců.
To, že se se současným systémem musí (spíše by se mělo) něco udělat je jasné. Ale tahle reforma, kterou nyní aktuálně schválil i Senát je v základu špatně. Podle našeho názoru nelze vše řešit pouze zvyšováním věku pro odchod do důchodu. Musí to být komplexní balíček, například obsahující skutečnou podporu pro rodiny a jejich děti, a umožněním jít do důchodu podle své momentální zdravotní či sociální situace bez vazby na věk.
Důchod by tak měl být přiznán každému občanovi, který se podílel (rozuměj, pracoval a byl zapojen) na pojištění. Tedy podle délky pojištění. To by mělo být hlavní a zásadní kritériem. Jestliže zaměstnanec odpracuje např.40 let, tak by měl mít možnost jít do důchodu bez krácení bez ohledu na to, kolik mu je. Jinými slovy, do důchodu by mohl jít každý, ale vše by se odvíjelo od délky pojištění a nikoliv podle nějaké věkové hranice, která je pouhým číslem a neříká nic o tom, jak na tom kdo je. Není přece možné požadovat po zaměstnanci, který nastoupil do práce před svými 18 narozeninami, aby byl v pracovním procesu 50 let!
Reforma by měla být reformou systému a ne pouze jednoduchým zvyšováním věkové hranice. Protože i podle některých odborníků tato reforma vlastně nic neřeší a pouze oddaluje nutné změny.
