NABÍDKA REKREACE 2022

.

IMG 0708I pro následující rok 2022 jsme připravili tradiční nabídku rekreace. Vypravit se s námi můžete do atraktivního historického letoviska Biograd na Moru na chorvatském pobřeží, kde je pro účastníky zajištěno ubytování v pohodlných vilách ROSA a LEON. Obě vily jsou poblíž centra města v těsné blízkovsti hlavní pláže. Dovolená v Biogradu na Moru nabízí klidnou a příjemnou dovolenou plnou odpočinku i zábavy. Zájezd je vhodný jak pro páry, tak i pro celé rodiny.

Anebo můžete využít nabídky pobytově poznávacího zájezdu do atraktivní destinace v Polsku. Tento poznávací pěti denní zájezd je ideální k odpočinku i poznání. V průběhu zájezdu poznáme nádherná hisorická města Toruň a Gdaňsk. Navštívíme největší křižácký hrad v Malborku a vydáme se na Helskou kosu s množstvím vojenských památek a cestou zpět do ČR se zastavíme na nejvýznamějším poutním Místě v Polsku v Čenstochové. Bude i čas na odpočinek, individuální poznání měst Sopoty a Gdaňsk a třeba i koupání v Gdaňské zátoce ... Ubytování je v kvalitním hotelu s polopenzí a v průběhu zájezdu nejsou žádné noční přejezdy a ubytování je po celou dobu v jednom zařízení. Zájezd je vhodný pro každého, kdo v této oblasti nebyl a rád by poznal spletitou historii severního pobřeží dnešního Polska.

Informace o obou zájezdech jsou ZDE. Oba zájezdy jsou připravovány prostřednictvím CK WES cestovní kancelář, s.r.o., Nový Jičín. Přihlášky a své dotazy směřujte na obvyklé kontakty našeho svazu.
(SNO)

 

V HOSTINNÉM JEDNALO PŘEDSEDNICTVO SVAZU

.

IMG 8427V Hostinném se ve dnech 24. a 25. listopadu sešlo Předsednictvo svazu na svém XXII.zasedání. Předsednictvo se mimo jiné zabývalo přípravou prosincového jednání Shromáždění, které se uskuteční ve čtvrtek 9. 12. v Olomouci.

V této souvislosti byl projednán návrh rozpočtu svazu pro rok 2022, návrh změn Stautu Sociálního fondu, kdy je navrženo navýšení příspěvku při pracovní neschopnosti člena a navýšení příspěvku při OČR. Projednán byl rovněž návrh změn Stanov svazu, kde byly řešeny varianty zvýšení členského příspěvku na činnost svazu od 1.1.2022. Všechny uvedené dokumenty budou projednány a schváleny na prosincovém jednání Shromáždění.

Předsednictvo se rovněž zabývalo aktuální situací ve svazu, přípravou nabídky rekreace pro naše členy pro rok 2022, kdy je zajištěna rekreace v lázních Slatinice, Luhačovice a ve Mšeném Lázních a dále dovolená v polském Gdaňsku a chorvatském Biogradu na Moru, a dalšími aktuálními otázkami z činnosti svazu. Zápis z jednání je přístupný v Intranetu.
(SNO)

90 LET OD FRÝVALDOVSKÉ STÁVKY

.

2021 11 1625. listopadu roku 1931 se v Dolní Lipové u Frývaldova (dnešního Jeseníku) odehrála tragedie, která se zapsala krvavým písmem do našich dějin. Při střetu mezi pochodem demonstrujících dělníků a četnictvem tehdy zemřelo celkem 8 osob a 13 jich bylo těžce zraněno. Co se tehdy stalo je částečně zahaleno clonou času i dobové ideologie. Nicméně, hlavní fakta a souvislosti jsou jasné a nezpochybnitelné.

Na začátku třicátých let vrcholila hospodářská krize, která velmi tvrdě dopadala na všechny vrstvy obyvatelstva. Rostla nezaměstnanost, ceny a bída. Ne jinak tomu bylo i v národnostně problematickém pohraniční, kde tato krize dopadala ještě silněji. Němečtí podnikatelé v ČSR jen ztěží dosáhli na státní zakázky a čelili tak větším problémům. Krize zasáhla i oblast stavebnictví, které se díky poválečným změnám v uspořádání Evropy dosud zcela nevzpamatovalo a zpřetrhané obchodní vazby z dob mocnářství dosud nebyly obnoveny. Nejinak tomu bylo i v oblasti kamenoprůmyslu. Ten byl na Frývaldovsku velmi rozvinutý a měl dlouhou historii. Zdejších 124 žulových a mramorových lomů bylo za Rakousko – Uherska vyhlášených a kámen odtud můžeme i dnes spatřit na těch nejskvostnějších stavbách ve Vídni, Praze, Londýně i mnohem dále ...

Na Frývaldovsku byli zaměstnavatelé, stejně jako i jinde v republice, sdruženi do kartelů, zde do Svazu československých průmyslníků. Překupování výrobních kvót v rámci kartelů vedlo často k nečekaným uzavíráním jednotlivých provozů a tím i k sociálním nepokojům ze strany zaměstnanců. Ne jinak tomu bylo i v oněch podzimních měsících roku 1931. Díky náhlému poklesu zakázek pro zdejší kamenoprůmysl a vápenictví se mnozí podnikaté rozhodli své provozy dočasně uzavřít a výrobní kvóty prodat jinam.

Frvaldovsk stvkaZde je pak nutné vidět jádro celého problému. Je potřeba připomenout, že tehdejší vláda a zodpovědná místa, dnes idealizované první republiky, tyto problémy vesměs nijak neřešila a nechávala vše na tehdejších okresních hejtmanstvích. O situaci vypovídá i dokumentace, ze které vyplývá, že například četnické zemské presidium v Brně bylo opakovaně informováno v měsích říjnu a listopadu 1931, že např. v Zigharticích a Frýdberku (dnešní Vápenná a Žulová) hrozí stávky a demonstrace dělníků z místních lomů a vápenek.

Situace stala se neudržitelná ve dnech, kdy začaly být rozdávány výpovědi. 21.11.1931 dala firma Hugo Gessler a spol. v Zigharticích všem zaměstnancům výpověď. Téhož dne firma Rösner z Vidnavy propustila 40% zaměstnanců. Firma Adolf Linder z Černé Vody propustila 22 kameníků. Firmy Franke v Černé Vodě a Förster v Cukmantlu (dnešní Zlaté Hory) oznámili zaměstnancům nížení mezd o 50%. Všechny kamenické firmy v Supíkovicích propustili v té době celkem 150 osob. Jde jen o malý výčet situace v místních firmách. Navíc, zástupci kamenických firem na frývaldovsku oznámili, že do jara roku 1932 hodlají zcela uzavřít všechny provozy v celém regionu!

V takovéto atmosféře, kdy otcové rodin přicházeli o práci a celé rodiny pak o jediný zdroj obživy se není co divit, že došlo k vzedmutí vlny odporu.
Dne 22.11.1931 se i přes veškeré zákazy ve Frývaldově uskutečnila konference, kam se dostavili zástupci dělníků, komunistů, Sociálních demokratů, německých Křesťanských socialistů, odborů i neorganizovaných osob. Svolavatelem byly tzv. Rudé odbory. Na této konferenci bylo tehdy rozhodnuto, že se dne 25.11. uspořádá v celém Frývaldovském okrese generální stávka a v 10 hodin manifestační tábor lidu na náměstí ve Frývaldově.

Ke krvavému střetu mezi průvodem dělnictva dne 25.11. došlo na křižovatce v Dolní Lipové. Jeden proud stovek demonstrantů šel ze strany od Horní Lipové. Na křižovatce, kde odbočuje silnice na Javorník se k nim přidalo dalších cca 1000 protestujících jdoucích právě od Frýdberku a Zighartic. V Zigharticích přitom již došlo k prvními konfliktu, kdy se několik četníků snažilo tento průvod zastavit za použití obušků. Marně.

Za křižovatkou v Dolní Lipové, kde se oba proudy spojili na ně ovšem čekalo četnictvo (cca 40 ozbrojených četníků), které jim cestu do Frývaldova nesmyslně zatarasilo. Obdobný proud manifestantů šel rovněž i od Písečné a České Vsi. Tam ovšem k takovému konfliktu nedošlo. Účastníci byli upozorněni, že je tato akce nepovolená, ale že mají možnost do Frývaldova vyslat pětičlennou delegaci. A tak se také i stalo.

V Dolní Lipové tak došlo při kontaktu mezi účastníky pochodu a četnictvem v půl desáté dopoledne ke střetu. Líčení detailů tohoto střetu je dle jednotlivých zdrojů rozporuplné a nejednoznačné. Faktem ale je, že četnictvo tehdy použilo pušky a během pár minut na silnici leželo nejméně celkem 21 osob v krvi. Demonstranti byli byti pažbami a dle svědků bylo na ně stříleno i v době po první salvě, když se dav snažil útěkem rozptýlit a zachránit. Dle policejních záznamů bylo celkem vystřeleno nejméně 60 ran do davu. Šest osob tehdy zemřelo ihned, dva po převozu do frývaldovské nemocnice a třináct jich utrpělo těžká zranění. Z lékařských zpráv rovněž vyplývá, že střelná zranění byla u zabitých i v oblasti zad což potvrzuje zprávy, že střelba četnictva pokračovala i v době, kdy se dav snažil útěkem zachránit.

Vláda tehdy v reakci na tento masakr rozhodla o tom, že pohřeb obětí musí být proveden tajně v noci bez účasti veřejnosti!!! Díky interpelacím komunistů ve Sněmovně a dalším protestům a vlně odporu nakonec došlo v sobotu 28.11.1931 po třetí hodině odpolední k důstojnému pohřbení sedmi obětí na hřbitově v Zigharticích (Rudolf Hauke je byl téhož dne pohřben v Dolní Lipové. Tohoto pohřbu se účastnilo dle dobového tisku na 2000 lidí). Účast na pohřbu v Zigharticích byla obrovská. V dobovém tisku se uvádí až dvacet tisíc lidí. Své delegace na pohřbu měli kromě rodin obětí, obyvatel zdejších obcí i politické delegace a vyslanci z různých podniků. Šlo tedy o obrovskou manifestaci.

pomnik frydberkCelá tato tragédie je smutným mementem a obrazem té doby. O to smutnějším, že ne jediným. Jen v letech 1931-33 se v rámci celé republiky konaly desítky demonstrací pracujících za lepší podmínky, mzdy a za samotnou práci a možnost obživy. Například v Radotíně, Duchcově, Košutce či velká Mostecká stávka. Nejen tyto protesty pak byly rozehnány střelbou a zanechaly za sebou desítky mrtvých. V roce 1931 15 zastřelených vč. žen a dětí + 34 zraněných, v roce 1932 4 zastřelení + 18 zraněných a v roce 1933 30 zastřelených + 101 zraněných! Nutno podotknout, že s plným vědomím tehdejší vlády, ministerského předsedy i prezidenta republiky.

Odpor proti zásahu četníků v Dolní Lipové projevili také tehdejší umělci formou výzvy "Nelze mlčet", ke které se přihlásili například Ivan Olbracht, F. X. Šalda, Josef Hora, Václav Vydra nebo Marie Majerová. Básně s tématem frývaldovské tragédie se odrazila i v básních Vítězslava Nezvala či Josefa Kocourka, nebo v knize Julia Fučíka Frývaldov 1931.

A co na to odpovědná místa? Zahájili rozsáhlé vyšetřování. Výsledkem byly destíky zatčených, i z řad zraněných a postřelených. U tehdejšího krajského soudu v Opavě pak padaly rozsudky pro mnoho z nich - Anna Lindnerová (70 let) byla 10.8.1932 odsouzena k jednomu měsíci ve vězení, Alois Grimm pak 13.8.1932 ke dvěma měsícům, Adolf Seifert ke čtyřem měsícům, Emil Hetner ke třem měsícům, Emil Geier ke třem měsícům atd. Nutno podotknout, že díky absenci důkazů padaly tak nízké tresty, které navíc nepřekročily dobu délky vazby obviněných. Z řad četníků nebyl souzen nikdo.

Události té doby bychom si měli stále připomínat a přestat si dobu první republiky idealizovat. První republice se hospodářsky nevedlo. Celé období první republiky provázely trvalé krize, což následně způsobovalo sociální nepokoje, bídu, živoření a časté demonstrace nezaměstnaných. Byla to těžká doba, která měla i své temné stránky, a na ně bychom neměli zapomínat a měli bychom se z nich poučit.

Oběti Frývaldovské stávky:

Rudolf Hauke (18 let, nezaměstnaný kameník),
Heinrich Gröger (24 let, nezaměstnaný),
Rudolf Weese (20 let, pomocný podkovář),
Stefan Glatter (40 let, kameník),
Richard Grötzner (31 let, kameník),
Josef Weiser (kameník),
Hermine Gottwald (33 let, zaměstnaná ve firmě Rössner),
Anna Lux (14 let, zaměstnaná ve firmě Latzel)

Těžce zranění z Frývaldovské stávky:

Marie Tietze, Marie Hauke, Hedvika Hauke, Emma Strauss, Marie Feitert, Marie Amischt, Otto Romge, František Klien, Gustav Stein, František Nimsch, Rudolf Böhm, Josef Berner, Vilém Schubert.

(SNO)

 

MINIMÁLNÍ MZDA OD 1.1.2022 STOUPNE NA 16.200 KORUN

.

penize 9Jak již bylo avizováno, tak vláda dnes (v pátek 5.11.) rozhodla o tom, jaká minimální mzda bude od 1.ledna příštího roku. Nakonec, navzdory všem návrhům i různým prohlášením minimální mzda stoupne pouze o 1.000Kč na hodnotu 16.200Kč. S tím současně poskočí jednotlivá pásma dle nejnižších úrovní zaručené mzdy.

Z pohledu odborů a s přihlédnutím k současné inflaci a k situaci na pracovním trhu jde o krok, který je nejen velkým zklamáním, ale je i jednoznačných signálem, že není ze strany vlády zájem z naší země vymýtit levnou práci a nízké mzdy. Že není zájem na tom, aby zaměstnanci byli důstojně odměňováni a aby za své výdělky, i za ty úplně minimální, mohli normálně žít a nebyli tak závislí na státní sociální podpoře.

Pro zajímavost se můžeme podívat na to, jaká minimální mzda bude v příštím roce v sousedních zemích.
Na Slovensku dle automatického přepočtu daného zákonem od 1. ledna 2022 vzroste minimální měsíční mzda na 646 EUR, což činí přibližně 16.420Kč.
Polská vláda již předložila návrh na zvýšení minimální mzdy od 1.1.2022 na výši 3 000 Zlotých, tedy přibližně na 16.914Kč.
V Německu se v roce 2022 minimální mzda zvýší ve dvou krocích. Od 1. ledna 2022 na 9,82 EUR za hodinu (250 Kč za hodinu) a od 1. července 2022 by minimální mzda v Německu měla být 10,45 EUR za hodinu (266 Kč za hodinu). V Německu se tedy minimální mzda bude v roce 2022 pohybovat kolem 45 500 Kč, což je o více než 6 500 Kč oproti průměrné mzdě v Česku.
Rakousko nemá institut minimální mzdy zaveden.
(SNO)

 

USKUTEČNILO SE ŠKOLENÍ Z OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA

.

IMG 9413V úterý 2.listopadu se v Olomouci uskutečnilo školení pro zájemce z řad našich členských organizací. Oblastí, kterou jsme se zabývali bylo pracovní právo a související problematika.

Dvě desítky účastníků si formou interaktivní debaty na aktuální témata a přímé příklady z praxe mohli rozšířit povědomí o spletitém prostředí pracovního práva. Lektorem byl renomovaný odborník na pracovní právo JUDr.Jaroslav Stránský, Ph.D.

Z hlavních okruhů bychom mohli vypíchnout dopady různých omezení a nařízení v souvislosti s protipandemickými opatřeními. Tato témata účastníky zajímala vskutku nejvíce. V této džungli, kdy ministerstvo vydává další a další opatření a nařízené se totiž již málo kdo vyzná a pro drtivou část populace není vůbec jasné, co platí a co ne a v jaké rozsahu. Bez zajímavosti nebyly ani přednesené změny v legislativě i výhled na chystané změny a implementaci některých evropských směrnic do našeho práva očekávané pro příští rok.

Jsme rádi, že se po roční pauze díky loňským omezením v souvislosti s protipandemickými opatřeními mohlo opět toto žádané a vyhledávané školení uskutečnit.
(SNO)

 

ROUŠKY A RESPIRÁTORY NA PRACOVIŠTI JSOU ZPĚT

.

E230BD0E E44A 4352 A549 21A221E5F204Ministerstvo zdravotnictví dne 22. října 2021 publikovalo mimořádné opatření upravující používání ochranných prostředků dýchacích cest. Mimořádné opatření upravuje i používání ochranného prostředku dýchacích cest na pracovišti a to ode dneška.

Dle uvedeného mimořádného opatření, platí pro všechny osoby zákaz pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest ve všech ostatních v bodu 1 mimořádného opatření neuvedených vnitřních prostorech, tj. např. i pracoviště, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 1,5 metru. Tato povinnost se nevztahuje na osoby v době výkonu práce na pracovišti nebo v době výkonu jiné obdobné činnosti po dobu, kdy tuto činnost vykonávají na jednom místě bez přítomnosti jiné osoby než spolupracovníka.

Na základě výše uvedeného je tedy umožněno všem zaměstnancům vykonávat práci bez ochranných prostředků dýchacích cest za předpokladu, že budou dodržovat výše uvedené  podmínky – tedy v případě pohybu ve vnitřních prostorách pracoviště s rozestupy většími než 1,5 metru!
(SNO)

 

Odběr novinek

Pokud chcete dostávat novinky našeho odborového svazu, vyplňte svůj email.
Invalid email address.
Captcha
Neplatný vstup

Kontaktní údaje

Svaz Nové odbory
Ptenský Dvorek č.100
798 43 PTENÍ
IČ: 052 14 874
DIČ: CZ05214874
Datová schránka: ica7eus

Mobil:   736 512 973
E-mail: sekretariat@noveodbory.cz