PRÁVO ODBOROVĚ SE ORGANIZOVAT PATŘÍ K ZÁKLADNÍM PRÁVŮM ZAMĚSTNANCŮ

.

Nove odboryNáš svaz pozoruje narůstající tendence některých zaměstnavatelů bránit zaměstnancům v zakládání odborových organizací, a dokonce snahu již vzniklé odborové organizace likvidovat. Nejčastějším argumentem zaměstnavatele v takových případach je, že si odborovou organizaci ve svém podniku nepřeje.

Registrujeme dokonce i situace, kdy si vrcholný manažer sezve pracovníky na poradu, v rámci které je, občas velmi nevybíravými prostředky, nutí k prohlášení, že v odborech nejsou, do odborů nevstoupí a pokud v nich jsou, odejdou. V nejmenovaném podniku ředitel připravil archy s textem o vystoupení z odborové organizace, které musel každý z účastníků porady veřejně podepsat.

Takovéto jednání odporuje právním normám, k jejichž dodržování se naše republika zavázala. Vznik a fungování odborových organizací totiž chrání mezinárodní i národní právo. V oblasti mezinárodního práva jsou to především úmluvy č. 87, 980 a 135, které se týkají práva svobodně se sdružovat a odborově organizovat, působit v odborech a kolektivně vyjednávat. V českém prostředí je ústředním pramenem práva Zákoník práce a Zákon o kolektivním vyjednávání spolu se souvisejícími vyhláškami.

Protiprávní jednání zaměstnavatelů považujeme za neakceptovatelné a pevně stojíme za všemi, kteří, v souladu s právním řádem, trvají na tom, že právo odborově se sdružovat a působit patří k základnímu právu zaměstnance, které nesmí být kráceno.
(SNO)

 

FRANCOUZSKÉ HNUTÍ ODPORU JAKO PŘÍKLAD

.

0D2D1062 97F9 4098 85F5 785785162601Nejen tzv. žluté vesty, ale také odboráři se postavili proti liberalizačním krokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Druhá největší odborová centrála v zemi, Generální konfederace práce (Confédération générale du travail -  CGT) vyhlásila generální stávku za vyšší mzdy a spravedlivější daně. Jakkoliv byly zpočátku vztahy mezi hnutím žlutých vest a odboráři spíše vlažné, nyní, když přicházejí na přetřes sociální témata, nacházejí oba tábory styčné body.

Znovu se ukazuje, že odbory jsou hnutím zdola, které má sílu pohnout společností. O tom, jak veliký strach z takového hnutí mají vládnoucí elity, svědčí fakt, že do hry znovu vstupují návrhy na represivní nástroje jako je například omezení práva na svobodné shromažďování.

V mírné a poklidné České republice, kde lidé pracují za dumpingové mzdy, abychom ekonomicky dohnali vyspělé země typu Německa a Francie, jistě nic podobného nehrozí. Odborové hnutí je pokládáno za relikvii minulosti, o které se cudně mlčí, případně se vůči ní tvrdě vymezuje. Příklad z Francie však ukazuje, že odbory jsou živé a mají co říci právě v současné době.
(SNO)

 

SPRAVEDLNOST

.

TOLERANCE PONIZOVANITouha po spravedlivé, bezpečné a rovnoprávné společnosti provází člověka od doby, kdy došlo k vytvoření skupin disponujících větším bohatstvím a mocí než měli ostatní. Rozpad do té doby tradičního rovnostářského společenství vyvolával v ostatních příslušnících pocity hněvu, vzdoru a marnosti. Ty se pak v lidské společnosti stávají příčinou krutých konfliktů. Zjednodušeně řečeno – ten, kterého jako prvního napadlo, že, když bude vlastnit více majetku, bude něčím více než jeho druh, odstartoval závody v sebezničujícím konání lidstva.

Slovo „spravedlnost“ se stalo nástrojem náboženských i sekulárních elit k ovládání mas, neboť spravedlivé bylo jen to, co činili mocní. Proti takovému výkladu se bouřili nejen ovládaní, ale také myslitelé. Bouře teroru zasahují lidskou společnost a vyvolávají jen další nespravedlnost a utrpení.

Spravedlivá společnost, v jejímž jménu se vedou války a revoluce, je chápána jako krásná utopie, kterou je možno použít jako zástěrku pro ukrytí mocenských zájmů. Lidstvo tak dlouho vedlo války a revoluce, že je začalo považovat za standardní nástroj pro dosažení zájmů. Rozdělení na „my“ a „oni“, přičemž my (nebo také často „já“) jsme ti jediní správní a dobří, je nejstarším a nejúčinnějším způsobem ovládání.

Přesto je touha po spravedlnosti v lidech pevně zakotvena. Není nikdo, kdo by si přál žít v křivdě, bezpráví, nespravedlnosti. A přesto jsme nuceni v nich žít. Jsme nuceni hrát hru na „my versus oni“, přičemž jsme vystaveni nátlaku, ovlivňování, ba i zastrašování jen proto, abychom se postavili na tu „správnou stranu“, protože, koneckonců, jen vůdce ví, co je pro nás dobré. Pochopitelně, že za své jednání budeme odměněni – například tím, že nebudeme propuštěni z práce, že nám bude vyplacena plná odměna za vykonanou práci a že nás šéf nebude ponižovat.  To přece stojí za to, aby člověk myšlenku spravedlivé společnosti odmítl, ne?
(SNO)

 

STÁVKOVÁ POHOTOVOST V POLSKÉM ŠKOLSTVÍ – UČITELÉ CHTĚJÍ PŘIDAT!

.

IMG 0791V polském školství to vře. Učitelé se nehodlají nadále spokojit s platy, za které musejí učit a jednají s ministryní školství Annou Załewskou o jejich zvýšení. Intenzivní rozhovory se vedou od počátku ledna a do hry vstoupil i Ombudsman práv dítěte Makołaj Pawlak, který se nabídl, že bude mediátorem sporu mezi ministerstvem školství a odbory. Jeho angažmá však učitelé odmítají.

Platy učitelů v Polsku jsou odstupňovány podle kategorie, do které učitel náleží, místa, ve kterém působí a také benefitů, ke kterým patří příspěvek na vzdělání, školení nebo pojištění. Existují čtyři kategorie učitelů – stážista, učitel se sjednanou pracovní smlouvou, jmenovaný učitel a diplomovaný učitel.

Medián učitelských mezd činí 3 387 zlotých, tj. přibližně 19 980 korun. Polovina kantorů dostává mzdu, která se pohybuje od 2 697 do 4 168 zlotých, tj. 15 900 – 24 590 korun. Na nejvyšší plat dosáhne 25 % z nich, výdělek dalších 25 % se pohybuje pod hranicí 2 697 zlotých. Učitel stážista, který nastoupí do zaměstnání po ukončení studia, si vydělá přibližně 2 294 zlotých, tj 13 530 korun.

Není proto divu, že se učitelé bouří. Vláda, reprezentovaná ministryní školství, jim slibuje růst mezd o 10 %, nicméně ve státním rozpočtu, který byl schválen minulý týden, se s navýšením prostředků na mzdy učitelů nepočítá.

Předseda Školských odborů Sławomir Broniarz k tomu podotýká: „Rétorika paní ministryně je následující – zvýším vám platy, ale budete si je muset vybojovat na obcích. Je to určitá vyjednávací taktika, která se ukáže jako výhodná, protože nakonec budou obce těmi špatnými, které nebudou chtít peníze dát a to proto, že je prostě nebudou mít.“ Jak dále uvedl, některé návrhy ministerstva sahají daleko do budoucnosti, což interpretuje jako „druh volební klobásy, kterou nám paní ministryně servíruje“ a dává tím najevo, že pokud vyhraje volby, budou požadavky učitelů splněny.

Svaz školských odborů a také Solidarita reagují na situaci ustanovením stávkového výboru a přípravou na kolektivní spor. Školské odbory požadují navýšení platů o 1 000 zlotých (5 900 korun) již od tohoto měsíce, Solidarita trvá na 15 % navýšení, tedy průměrně o 650 zlotých (3 835 korun).  Ministerstvo školství navrhovalo navýšení v rozmezí 121 – 166 zlotých (cca 714 – 980 korun) s tím, že od září dojde k dalším změnám v systému odměňování.

Sławomir Broniarz komentuje jednání takto: „Náš návrh není z kategorie nemožný, ale návrh paní ministryně je víceméně vzkazem panu premiérovi a společnosti, že má vůli k rozhovorům i nějaké návrhy.“ V minulém týdnu informovala ministryně školství Anna Załewská, že za rok a devět měsíců dostanou učitelé navýšení platů ve výši 15,8 procenta, což bude průměrně 1 000 zlotých.

Podle neoficiálních zpráv odbory zvažují, že vejdou do stávky během dubnových závěrečných zkoušek pro žáky 8. tříd. Ty se mají konat od 15. do 18. dubna. Další kolo jednání je naplánováno na 31. ledna.

(Zdroj: Oko.press, Solidarność, Polskie radio, TOKFM.pl, Gazeta prawna.pl)
* uvedené přepočty na Kč jsou zaokrouhleny
(SNO)

 

ZRUŠENÍ TZV.KARENČNÍ DOBY JE NA DOSAH!

.

IMG 0167V úterý poslanecká sněmovna přehlasovala veto senátu k novele zákoníku práce, která ruší tzv.karenční dobu. To v praxi znamená, že pokud nyní novelu podepíše prezident, tak od července tohoto roku budou lidé na nemocenské mít placené i první tři dny nemoci, náhradou mzdy ve výši 60%. To je jistě dobrá zpráva, neboť se tím snižuje trestání lidí za nemoc.

Jenže vše má více stran. Pomineme-li zcela nesmyslnou argumentaci ze strany zaměstnavatelů s katastrofickými scénáři o očekávaném masivním zneužívání neschopenek a výpadku tisíců zaměstnanců z výrobního procesu a de facto fatálnímu propadu ekonomiky, tak je potřeba se zamyslet především nad tím, proč je vlastně zaměstnanec při pracovní neschopnosti odměňován náhradou mzdy ve výši pouhých 60% (nyní za první tři dny 0%) do 14. dne, kdy výplatu nemocenské přebírá stát prostřednictvím ČSSZ, respektive OSSZ.

Chyba je především v celkovém nastavení komplikovaného a nepříliš sociálního systému nemocenské. Stát, který inkasuje pojištění zaměstnance (jak přímo od něj, tak i od zaměstnavatele), se před lety (2008), v době krize snažil částečně zbavit zodpovědnosti a část nákladů nemocenské přenesl na zaměstnavatele. To je první zcela zásadní chyba systému. Jestliže je zaměstnanec pojištěn u státu, tak stát je ten, kdo má pojištění plnit. A to včetně kontroly, jak práce neschopných, tak i lékařů, kteří mnohdy nemocenskou píší lidem na požádání. Zaměstnavatel je tak rukojmým státu a zaměstnanec zaměstnavatele.

Druhá zásadní chyba je v samotné výši náhrady. Neexistuje žádný relevantní argument, proč by zaměstnanec při pracovní neschopnosti měl být vystaven riziku ekonomického a sociálního propadu jeho životní úrovně. To je totiž velmi častý důvod, proč zaměstnanci při nemoci raději čerpají dovolenou (se souhlasem a k nemalé radosti zaměstnavatelů) než neschopenku a v léčebném režimu tak zůstávají pouze krátce, tzn.nezbytně dlouhou dobu. Do práce se mnohdy vrací nedoléčení a bez rekonvalescence. Výše náhrady 60% je pro ně spíše zoufalou almužnou, než důstojným zajištěním po dobu nemoci.

Poslední chybu vidíme paradoxně na straně odborů. Odbory dlouhodobě bojují (rozuměj “vedou jednání”) o úpravách systému a jeho drobných změnách. Takto pouze sekundují vládě (odborářská schizofrenie se ale dá vyčíst i v aktuálně oblíbeném benefitu zvaném Sick days - placené zdravotní volno, kdy se odbory přímo podílí, v rámci kolektivního vyjednávání, na podpoře toho, aby zaměstnanec nebyl na nemocenské, aby případnou léčbu zkrátil na minimum a co nejdříve se vrátil do pracovního procesu). Naproti tomu by odbory měly spíše tvrdě požadovat zcela zásadní změnu celého systému. Takovou, aby systém nemocenského pojištění plnil to, k čemu je určen. Aby nemocenskou po celou dobu vyplácel a garantoval stát (jako příjemce pojištění) a aby její výše byla důstojná a zajistila lidem kvalitní a plnohodnotný život.
(SNO)


V OLOMOUCI SE SEŠLI INDIVIDUÁLNÍ ČLENOVÉ NAŠEHO SVAZU

.

7F8610A0 DACA 43E4 93E0 A01E0767C395V Olomouci se uskutečnila schůze členů Odborové organizace Individuálních členů Svazu Nové odbory. Tato organizace je specifickou organizací sdružující členy, kteří z různých důvodů nemohou anebo nechtějí být členy v tradičních organizacích. Tuto možnost sdružování náš svaz nabízí hned od svého založení v roce 2016 a stala se vcelku oblíbenou alternativou pro řadu lidí. Dnes tedy můžeme konstatovat, že v této organizaci jsou sdružení jak lidé, kteří nemají možnost vstoupit do odborů na svém pracovišti, protože tam odbory neexistují, tak i lidé, kteří sice jsou anebo byli členy v organizacích tradičních odborových svazů, ale z důvodu nespokojenosti přestoupili do naší organizace.

V naší organizaci člen získává za pevně stanovený členyský příspěvek plná práva a možnosti nabízené našim svazem. Především jde o právní konzultace v oblasti pracovně právní, BOZP či dalších situacích. Členové rovněž hojně využívají pojištění v našem Sociálním fondu a další benefity nabízené svazem.

Na setkání v Olomouci se účastníci shodli na tom, že tato forma sdružování dosud velmi chyběla. V tradičních odborových svazech byli vždy nuceni do pozice, že si musí zajistit další spoluzaměstnance a založit si vlastní odborovou organizaci. Tohle zde není nutné. Stejně tak i pokud člen často mění zaměstnání, anebo pracuje prostřednictvím agentury, anebo ještě studuje, tak členství v této organizaci tohle zcela volně umožňuje. Dále konstatovali, že rozsah nabízených služeb a benefitů v našem svazu je zajímavý a dostatečný.

Velmi přínosná byla debata nad konkrétní činností a případnými akcemi naší organiazce. Padly návrhy na uspořádání veřejné akce v Brně ve formě odborového happeningu pro veřejnost, či další členské schůze, tentokrát v Praze. Zazněly rovněž požadavky pro užší provázání a síťování mezi členy. Aktivní spolupráce a rychlé předávání informací o událostech a akcích je rovněž nezbytností v dnešní době.

Odborová organizace Individuálních členů je sice sdružením jednotlivců, ale tyto členy spojuje především myšlenka odborové spolupráce a vzájemnosti.
(SNO)

 

Kontaktní údaje

Svaz Nové odbory
Ptenský Dvorek č.100
798 43 PTENÍ
IČ: 052 14 874
DIČ: CZ05214874
Datová schránka: ica7eus

Mobil:   736 512 973
E-mail: sekretariat@noveodbory.cz