V pátek 24. května a v sobotu 25.května nás čekají volby do Evropského parlamentu. Ty minulé evropské volby se u nás setkaly s nezájmem. Má cenu tentokrát obětovat čas na cestu do volební místnosti?

Volební účast v minulých eurovolbách byla v ČR 18,20 %. Nižší ji měli už pouze Slováci. Zdá se, že Štrasburk je pro obyčejného člověka příliš daleko. Přesto více než polovina naší legislativy pochází z Evropské unie a národní parlamenty ji pouze s úpravami přejímají. Rozhodování europarlamentu má tedy dopad na náš každodenní život.

Mnozí k volbám nepůjdou, protože chtějí vystoupit z Evropské unie. Europarlament však o ničem takovém nerozhoduje. O vystoupení rozhodují národní parlamenty. Neúčast ve volbách proto k czexitu nijak nepomůže.
V České republice podalo kandidátní listiny 40 subjektů. Výběr zúžíme na ty, které jsou spojeny s poslaneckými frakcemi přiřazovanými k levici.

Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice
V nejlevicovější frakci je z našich stran zastoupena KSČM. Komunisté tento rok postavili nezvykle mladou kandidátku. Lídriní je 38 letá Kateřina Konečná, celá kandidátka má průměrný věk 41,5 roku.
Mezi jejich hlavní témata patří konec dvojí kvality potravin, posílení demokratických nástrojů, boj proti daňovým rájům, zrušení výdajům na zbrojení, svobodný internet, boj proti klimatické změně, odmítání mezinárodních arbitráží, zdanění spekulativního kapitálu, zavedení evropského důchodu nebo konec politiky mezinárodních sankcí.

Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů
V této frakci je českým zástupcem ČSSD. Zatím co komunisté sází na mládí, sociální demokraté nabízí zkušenost. Lídrem je biolog Pavel Poc. Na druhém místě je lékařka Olga Sehnalová. Pavel Poc usiluje například o zákaz jedovatých postřiků, Olga Sehnalová hájí spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám.

Zelení-Evropská svobodná aliance
V českých podmínkách může znít zařazení frakce zelených a regionálních stran na levici podivně. A stejně bizarní může být obsazení této frakce českými poslanci po volbách. Doposud nebyl členem této frakce žádný český poslanec. Zelení, kteří by do této frakce patřili, nekandidují samostatně, ale na kandidátce TOP 09 a STAN. Na 5. místě kandidátky je jejich předseda Petr Štěpánek.  Ten už ohlásil, že se, v případě zvolení, stane členem pravicové frakce Evropské lidové strany.
V této frakci zasedají i pirátští poslanci. Čeští Piráti však míří mezi středové liberály. V jejich klubu však již zasedají poslanci za ANO, se kterými nechtějí být Piráti v jedné frakci. Může se tak reálně stát, že skončí mezi zelenými „proti své vůli.“
Z malých stran by do této frakce v případě zvolení hypoteticky náleželi Moravané, Moravské zemské hnutí, či Demokratická strana zelených.

Mnoho lidí si myslí, že jejich hlas nehraje roli. Ale v evropských volbách bývá třetinová účast oproti volbám do Poslanecké sněmovny. To znamená, že každý hlas bude mít trojnásobnou váhu. To je o důvod víc, proč tentokrát k volbám přijít. A buďte si jisti, že zaměstnavatelé k volbám přijdou.
(SNO)

28. března si připomínáme narození Učitele národů, Jana Amose Komenského. Letos je tomu 427 let, co spatřil světlo světa jeden z největších myslitelů, filozofů a spisovatelů, biskup Církve bratrské a autor světoznámých knih Brána jazyků otevřená a Svět v obrazech. Den jeho narození v naší zemi slaven jako Den učitelů.

V posledních letech však oslava náročného a záslužného učitelského povolání získává trpkou příchuť hašteření o růstu platů, kdy každá z politických stran navenek pedagogy uznává a vysoce hodnotí, ale k tomu, jak jim zajistit důstojné platové podmínky, přistupuje různě. I letos jsme byli svědky bouřlivých debat ve sněmovně, kde bylo jméno Učitele národů a jeho odkaz vzýváno s nevšední intenzitou.

Pro náš svaz je důstojná mzda jedním z prioritních témat. Nesmíme však zapomínat na to, že v naší zemi působí mnoho různých profesních skupin. Jen část z nich má své viditelné zastánce a bojovníky, větší se skrývá v nepřeberném množství firem, firmiček i nadnárodních společností. Tito lidé své vlivné přímluvce nemají a jejich problémy, protože se týkají jen omezené části pracujících, nezajímají ani veřejnost, ani média.

V úctě ke všem profesím, ke všem lidem, kteří svou prací vytvářejí hodnoty, posilují a udržují naši společnost, přispívají k její kultivaci a jejímu bohatství, tvrdíme: „Důstojná mzda je lidským právem všech. Usilujme společně o to, aby toto právo bylo naplněno.“
(SNO)

Tento týden vláda schválila ustanovení, kterým se výše odměn pracujících vězňů naváže na minimální mzdu. U nejméně kvalifikovaných pracovníků dosud odměna za práci představovala 41 procent minimální mzdy, nově bude činit 50 procent. Vězňové s nejvyšší kvalifikací dostanou 120 procent minimální mzdy. Možný výdělek vězňů v prvním tarifním stupni, tedy nejméně kvalifikovaných, se zvýší o 1200 korun na hodnotu 6 750 Kč.

Odsouzení, kteří při výkonu trestu pracují, nejsou s pohledu Zákoníku práce v klasickém pracovním poměru, protože jejich zařazení do pracovního procesu se děje na základě smlouvy o zaměstnání mezi věznicí a podnikatelským subjektem, přičemž odsouzený musí dát ke svému zaměstnání písemný souhlas. Z vydělané částky jsou, kromě daní, vězňům odečítány položky jako například náklady na výkon trestu, výživné, úložné a podobně. Kapesné, kterým si odsouzení mohou zlepšit svůj pobyt na mřížemi, tvoří 20 procent.

„Zvýšení odměny pro pracující odsouzené jednoznačně vítáme,“ říká předseda svazu Jaroslav Juryšek. „Připomínáme však, že práce už není součástí trestu, ale spíše příležitostí ke zlepšení sociálního postavení. I zde však musí platit, že odměna za ni by měla být vždy důstojná.“
(SNO)