POVINNÉ ROUŠKY NA PRACOVIŠTI?

Nebezpečný coronavirus nezmizel, roušky se díky opatřením ministerstva zdravotnictví vracejí do našich životů a jak to vypadá, hned tak se jich nezbavíme. Nosit roušky musíme v případech, které určuje ministerstvo (hygiena), popřípadě vláda. Jak je to ale v případech, když zaměstnavatel nutí zaměstnance nosit roušky i tam, kde to není povinné?

I před pandemií koronaviru museli roušku používat někteří zaměstnanci při určitých činnostech. Její použití totiž nařizují předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Konkrétně jde o nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Zde je v Příloze č.3 stanovena povinnost ochrany dýchacích orgánů při přesně vyjmenovaných rizikových činnostech.

Ze zmíněného seznamu jasně vyplývá, že zaměstnavatel nemůže automaticky nařídit nošení roušek nebo podobné ochrany v případě rizika nákazy virem. Může však takovou povinnost na konkrétním pracovišti zavést, pokud si to podle něj vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Nicméně toto rozhodnutí je podmíněno vypracováním příslušné dokumentace na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti – včetně systému, jak roušky skladovat, jak s nimi zacházet, kam je vyhazovat. Bezpečnostní opatření pak musí projednat i se zástupci zaměstnanců, tedy s odbory.

Jakékoliv osobní ochranné pracovní prostředky musí zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům bezplatně. V takovém případě by je tedy musel zaměstnancům zajistit. Jenom kdyby taková povinnost vyplývala přímo z epidemiologického nařízení ministerstva zdravotnictví (hygieniků), byla by odpovědnost pouze na zaměstnancích.
Důležité jsou i další ustanovení v legislativě, a to například povinnost zavedení bezpečnostních přestávek při práci s ochranou dýchacího ústrojí. První bezpečnostní přestávka musí být nejpozději po dvou hodinách od započetí výkonu práce, a to v trvání nejméně 15 minut. Následné se přestávky zařazují nejpozději po každých dalších dvou hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut. Takovéto bezpečnostní přestávky se započítávají do přecovní doby.

Pokud tedy rouška není povinná jako OOPP může zaměstnavatel její užití zaměstnancům pouze doporučit. Nemá právo je ale po nich vyžadovat.
(SNO)