PRÁVO ODBOROVĚ SE ORGANIZOVAT PATŘÍ K ZÁKLADNÍM PRÁVŮM ZAMĚSTNANCŮ

Náš svaz pozoruje narůstající tendence některých zaměstnavatelů bránit zaměstnancům v zakládání odborových organizací, a dokonce snahu již vzniklé odborové organizace likvidovat. Nejčastějším argumentem zaměstnavatele v takových případach je, že si odborovou organizaci ve svém podniku nepřeje.

Registrujeme dokonce i situace, kdy si vrcholný manažer sezve pracovníky na poradu, v rámci které je, občas velmi nevybíravými prostředky, nutí k prohlášení, že v odborech nejsou, do odborů nevstoupí a pokud v nich jsou, odejdou. V nejmenovaném podniku ředitel připravil archy s textem o vystoupení z odborové organizace, které musel každý z účastníků porady veřejně podepsat.

Takovéto jednání odporuje právním normám, k jejichž dodržování se naše republika zavázala. Vznik a fungování odborových organizací totiž chrání mezinárodní i národní právo. V oblasti mezinárodního práva jsou to především úmluvy č. 87, 980 a 135, které se týkají práva svobodně se sdružovat a odborově organizovat, působit v odborech a kolektivně vyjednávat. V českém prostředí je ústředním pramenem práva Zákoník práce a Zákon o kolektivním vyjednávání spolu se souvisejícími vyhláškami.

Protiprávní jednání zaměstnavatelů považujeme za neakceptovatelné a pevně stojíme za všemi, kteří, v souladu s právním řádem, trvají na tom, že právo odborově se sdružovat a působit patří k základnímu právu zaměstnance, které nesmí být kráceno.
(SNO)